// omlouvám se, jsem v kvartě a pololetí finišovalo :(

Saturn

Ano, to je ta krásná planeta s prstencem. Víte, kdo je objevil? Ten velký muž se jmenoval Galileo Galilei (více o něm se dozvíte v pozdějších letech) a svým dalekohledem spatřil planetu „trojitě“ (jeho slavná věta: Altissimum planetam tergeminum observaci). Galilei však viděl jenom jeden prstenec (spíše spousta prstenců pohromadě, přeci jenom ten dalekohled nebyl nejlepší). To, že se jedná o několik prstenců jdoucí po sobě, se zjistilo až později. Bylo to v roce 1658, Christopher Wren přišel na to, že Saturn je obklopen tenkým prstencem, který s ním nijak nesouvisí. A bylo to tady, naše planeta měla po svém tajemství. V dalších letech se zjistilo, že prstenec není pevný a skládá se ze spousty malých kamínků, které Saturn udržuje svoji přitažlivostí a dále to, že se prstenec dělí na dva, označené A (vnější) a B (vnitřní) a také, že se B pohybuje rychleji než A.
Tady se můžete kouknout na rozdělení prstenců.
Saturn je poslední z planet pozorovatelných pouhým okem, takže si ho všimli i před Gaileim. Ale přeci jenom bychom si mohli říct i několik základních informací. Saturn je plynná planeta, druhá největší ve sluneční soustavě (po Jupiteru). Jeho sklon rotační osy je 27°, což je jenom o 4° více než Země. Tahle planeta je nabarvena na žluto, hnědo a občas můžeme spatřit i bílou. Pokud bychom ponořili celou sluneční soustavu do vody, jediný Saturn by plaval. Takové už má složení plynů. Ale možná je to taky tím, že má kolem sebe největší plovací kruh .
Saturn má spousty měsíců, zatím se oficiálně uvádí 62. To je hodně, že? My si teď povíme něco o několika z nich (kdo by také četl povídání o všech dvaašedesáti, že?)
Mimas


Tohle jméno už jste určitě slyšeli. Buď na obloze, nebo v mytologii. No, Mimas je jeden z nejmenších měsíců s kulovitým tvarem (určitě víte, že pokud těleso není dostatečně velké, není kulaté) a je pokrytý ledem. Největší zajímavost na Mimasu je kráter Herschel, který je hluboký 10 km a v průměru veliký 130 km. Celý Mimas má průměr třikrát více než tenhle kráter, tedy asi tak 400 km. Proto je tak nápadný.
Rhea


Tenhle měsíc je největší ze Saturnových ledových(!) měsíců a druhý největší ze všech Saturnových měsíců. I na Rhee najdeme veliký kráter se jménem Izanagi a s průměrem 300 km. Ale Rhea je celá pokryta malými krátery. A teď už poslední měsíc:
Titan


Největší měsíc Saturna, druhá největší ve Sluneční soustavě. Je dokonce větší než planeta Merkur. Titan je jedním ze dvou měsíců, u kterého byla prokázána atmosféra. Ta jeho se ale nedá dýchat, je především z metanu. Proto je oranžový.


Dneska už vás nechám vydechnout. Ale ne, ještě ne! Málem jsem vám zapomněla zadat domácí úkol a vy byste mě potom neměli rádi Hnedka to napravím!

1) Které planety mají prstenec?
2) Které planety mají měsíc/měsíce + jméno jednoho z nich u každé planety

Když v počítání planet přeskočíme Zemi, dostaneme se po Marsu k páté planetě od Slunce. Takovou planetu jsme tady ještě neměli. V minulých hodinách jsem vám říkala o vozítkách, která jezdí na povrchu planety, a teď vám to z nějakého důvodu nebudu moci říct. To z vás, kteří si o SS něco četli, určitě už zjistili, že máme v naší soustavě dva typy planet. Jeden typ už jsme probrali a teď nám zbývá ten druhý – planety plynné. Plynné planety mají kamenné jádro a kolem něj opravdu velké množství oblak. Ten má různou velikost a barvu. Ale velikost je opravdu hodně velká. Všechny plynné planety (jsou čtyři) patří k největším ze SS. A jsou to ty vzdálenější od Slunce.
Jupiter je největší planetou sluneční soustavy. Je jednou z těch plynných planet, o kterých jsem před chvílí mluvila. Kdybyste si chtěli představit, jak velká tato planeta je, zkuste si vzít 10 stejně velkých glóbů Země a poskládejte si je vedle sebe. O jupiter se zajímali astronomové už odpradávna. Na noční obloze je poměrně jasný, takže není nijak těžké si ho nevšimnout. V roce 1610, kdy italský vědec Galileo Galilei poprvé namířil dalekohled vzhůru k obloze, zjistil, že se u Jupitera vyskytují 3 hvězdičky. Díky dalšímu pozorování zjistil, že ony hvězdy jsou hned 4 (jedna byla v den 1. pozorování schovaná za planetou). Po delší době díky zakreslování poloh hvězd a počítání přišel na to, že jde ve skutečnosti měsíce, které obíhají kolem Jupitera podobně jako Měsíc kolem naší Země. Souhrnný název pro tuto čtveřici měsíců je měsíce galileovské. Jsou to Jupiterovi největší měsíce, někdy pozorovatelné pouhým okem, jindy už potřebujete slabší dalekohled. A jejich jména zní: Ganymedes – Callisto – Europa – Io. Io je snad nejpodivnější měsíc ve SS. Jsou na něm nevyhaslé sopky a je to nejoblíbenější měsíc vaší profesorky. Jupiter má ale o mnoho měsíců víc, než jenom čtyři. Je to velká planeta, má velkou přitažlivost, takže si dokáže přitáhnout skoro každé kousek, co letí soustavou. Má jich něco kolem 63, ale nikdo to nemůže říct přesně, jelikož některé mohou být schované za planetou nebo si chytí nějaké další. Měsíce ale nejsou jediným, co je na Jupíku zajímavé. Vlastně, když se na něj podíváte, určitě si všimnete nádherných barevných pásů – jeho atmosféra. Ta se skládá převážně z vodíku a hélia. Taky si na něm můžete všimnout velké rudé skvrny. Rudá skvrna je složitá anticyklóna (bouřka). Pohybuje se proti směru hodinových ručiček. Kolem planety obíhá prstenec. A ne jeden… Ano, ano, slyšíte dobře! Prstenec je shluk různě velkých prachových částic a kamení, který při pohledu z dálky jen vypadá jako nějaký prsten (budeme si povídat u Saturnu).

Takže už jenom domácí úkol.
1. Řekněte mi něco o Saturnu.
2. Z jakých plynů se skládá?

MARS
Další za Venuší a Zemí je planeta se jménem Mars. Můžete o ní slyšet mluvit jako o červené planetě. Ano, je celá červená, protože její povrch obsahuje železo, až na póly, kde jsou ledové čepičky. Podle červené barvy si Mars vysloužil i svoje jméno – starým Římanům připadal jako krev a tak ho pojmenovali podle boha války. O Marsu se poslední dobou dost mluví, takže určitě už něco znáte. Je to proto, že planeta je v SS nejpravděpodobnější místo, kde by mohl existovat život. Vysílají se tam sondy, roboti (takové mudlovské postavy bez vlastního mozku). Například nejnovější, sonda Curiosity *pustí video a počká, až se přehraje*
Na povrchu můžete nalézt krátery, sopky, pohoří, údolí a v neposlední řadě i koryta vyschlých řek. Na zemi leží naoranžovělý prach. Jeho zbarvení je způsobené všudypřítomnými oxidy železa, jak už jsem řekla. Nejvýraznějším útvarem planety je sopka (v dnešní doba už dávno vyhaslá) Olympus Mons. Nejen že je největší „horou“ na Marsu. Dokonce v celé Sluneční soustavě byste vyšší vrchol hledali marně. Olympus Mons se nad okolní krajinou tyčí do výše 23 km! (v podstatě trojnásobek nejvyšší hory u nás, na Zemi). Je vyzkoumáno, že na Marsu kdysi bávala voda v tekutém skupenství – sondy našly vyschlá koryta řek. Ale dnes už tekutou vodu nenajdeme. Den na červené planetě trvá přesně 24h 39min 34,9s a rok 686,98 pozemské dny. Atmosféra se skládá hlavně z oxidu uhličitého a potom z dusíku, argonu a kyslíku. A teď něco nového – Merkur ani Venuše neměli žádné těleso, které by obíhalo kolem nich. Sami obíhali kolej Slunce a otáčejí se kolem vlastí osy. Kolem Země se navíc točí jedno těleso, kterému říkáme Měsíc. A Mars má takového měsíčky rovnou dva. Jmenují se Phobos a Deimos – Strach a Hrůza. Oba dva objevil Asaph Hall roku 1877. Určitě si pod pojmem měsíc představujete něco kulatého a velkého (například něco, co vidíte skoro každou noc na obloze). Ale v případě těhle dvou je to trošku jinak. Phobos i Deimos jsou malá tělíska naprosto nepravidelného tvaru. Nejčastěji se popisují slovem „brambory“. Ty brambory si ale musíte představit pobité krátery, těch je totiž na obou měsíčkách spousta

má tam být 4. hodina :)

Milí studenti, až teď jsem zjistila, že známkování je poněkud jiné, takže do příště budeme známkovat, jak určil pan ředitel.
Třeba za tento úkol z včerejší hodiny dostanete jen 5 bodů, protože není těžký. Uvidíme, u těchto úkolů si to přizpůsobíme. :) ;))

// pro informaci, hodiny probíhají on-line zde budu psát výklad, pokud někdy nestihnu hodinu

Takže začneme brát Sluneční soustavu.
Vynecháme Slunce, spíše budeme brát planety.
Tenhle rok se budeme zabývat především planetami sluneční soustavy. A prvním balvanem od Slunce je právě Merkur. Je to tedy nejbližší planeta a zároveň nejmenší. Je dokonce menší než některé měsíce Jupiteru (další planeta) a je o trošku větší než Měsíc. Okolo Slunce obíhá Merkur po dráze, která je téměř kruhová. Od starověkých Řeků dostal dvě jména: Apollo – jako ranní hvězda a Hermes – jako večerní. Ale my samozřejmě víme, že je to planeta a ne žádná hvězda. V římské mytologii je Merkur bůh obchodu a cestování, ale také zlodějů. Naši předkové v české kotlině měli vlastní staročeské názvy této planety, říkali jí Dobropán nebo Horana. Merkur je velmi často blízko Slunce, ale i přesto je vidět pouhým okem. Ale nekoukejte se do Slunce, nechci, abyste měli poškozený zrak. Povrch planety je velmi starý a pokrytý krátery. Velikost kráterů se pohybuje od 100 metrů až do 1300 kilometrů. Barva Merkuru se dá popsat jako hnědá až temně šedá. Na planetě jsou ohromné výkyvy teplot. Na denní, osvětlené straně, je teplota něco přes 400 stupňů Celsia; na straně, kde je noc, klesají teploty až k –170 stupňům. Mezi nejznámější sondy, které byly na Merkur vypuštěny, patří Mariner 10 (v překladu námořník, byl vypuštěn 3. listopadu 1973. 29. března následujícího roku okolo něj proletěl ze vzdálenosti sedm set pět kilometrů od povrchu. 21. září 1974 proletěl podruhé a 16. března 1975 potřetí. Při těchto návštěvách nafotil kolem tří tisíc obrázků, ale však ani zdaleka nepokryly povrch Merkuru. Astronomové tam ale nemůžou poslat žádné vozítko, které by po Merkuru jezdilo, neboť jeho povrch je tak horký, že by se tam rozpustilo) a MESSENGER (několikrát putovala kolem Merkuru při svých obězích kolem Slunce). Merkur má hodně tenkou atmosféru, protože je tak malinký a nemá skoro žádnou gravitaci, málo toho u sebe udrží. Atmosféra je složená především z kyslíku a sodíku, vodíku a helia. A ještě jedna důležitá věc: Merkur nemá žádný měsíc – přirozený satelit.

Jelikož toho o Merkuru víme celkem málo, tak už budu končit. Už si jenom zapište domácí úkol.

1.Zajímalo by mne, co víte o Venuši. Stačí 2 věty a jaké má měsíce
Do další hodiny, tzn. až po novém roce. Je to celkem lehký úkol.
Posílejte na mail: kitsu-chan@seznam.cz

*Vyjde poschodí do astronomické věže. Bylo mu řečeno, že zde bude hodina Astronomie. Stěží vyjde všechny ty schody a koukne na hodinky.* 17:15 *řekne si pro sebe a vejde do učebny. Myslí si, že přijde zase poslední. Vejde a s údivem si prohlídne celou místnost. Nikdo nikde. Tedy posadí se, brašnu hodí vedle sebe a netrpělivě čeká jestli vůbec někdo dorazí*

Dobrý den..!! :)

//Asi tedy budu mít hodiny zde, jak tuším :)
*vejde do plné učebny* Dobrý den! *vesele je pozdraví* Jmenuji se Kushina Uzumaki a budu vás vyučovat Astronomii.
Dnes se jen představíme a řekneme něco o sobě. *mile se usměje se a nechá, aby se lidi představili. Jen slečna Uchiha řekne dvě věty a tím to končí. Trochu se zarazí, ale nechá to být*
A teď se vám představím já.
Jméno víte, ale projistotu ho zopakuji. Kushina Uzumaki. Je mi 22. mám ráda oranžovou a lišky. Myslím, že mám smysl pro humor a ráda zahradničím a podnikám výlety do přírody.
*vesele se usměje* Příště už začneme ze Sluneční soustavou a proto vás také prosím, abyste si nosili sešity, později při opakování na test se vám to bude hodit. *dodá a s vážnějším výrazem a ukončí hodinu* Naschledanou *pozdraví je a opisuje si seznam žáků*

// No, jelikož je to vložené moc brzo, tak to nechám a berte to jako první hodinu, až se začne učit...